Chléb

Myšlenky ke katechezi:

„Čím víc dostáváme v tiché adoraci, tím víc můžeme rozdělit v našem činném životě.“

(sv. Matka Tereza)

Člověk je často hladový. Touží se najíst. Někdy je to hlad po materiálním chlebu, jindy hlad po lásce, přijetí, domově, po poznání. Chléb nás učí děkovat, prosit a čekat. Dává nám růst, sílu a život.

Záměr

Vzbudit v dětech touhu po darování a dělení se. To, s čím se můžeme rozdělit, je náš chléb a může to být všechno to, čím jiným pomáháme. Uvědomíme si, že Ježíš nám nabízí živý chléb své přítomnosti – Eucharistii.

Postup

Co jsme dnes jedli? Ráno? Na oběd? Proč přijímáme pokrm?

Růst, síla, život. Zaháníme hlad. Bez jídla bychom nemohli žít. Chléb symbolizuje v naší víře všechno jídlo, ba i víc, symbolizuje všechno, co je potřebné pro náš život: práce, rodiče, domov, radost, oddech… Chléb dává člověku práci a život. K tomu, aby se objevil na našem stole, je potřebná námaha a práce mnohých lidí. Řekneme si, jaké jsou to činnosti a komu všemu dává chléb práci. Sledujme pozorně první obraz.

1. obraz

Ukážeme dětem obraz, na kterém je znázorněna cesta zrnka až po chléb. Podle obrazu s dětmi převyprávíme jednotlivé práce, které je potřebné udělat, aby vznikl chléb. Zrno je potřebné zasít do země, kterou je třeba předtím připravit orbou, kypřením, hnojením. Aby zrno vyklíčilo, je potřebné slunce a déšť. Klasy jsou nejprve zelené, potom je slunce zbarví do zlata. Když je zrno suché a začne vypadávat z klasů, přichází žeň. V každém klase je několik nových zrnek. Z několika zrn, která byla zaseta, se rozmnožila – narostou nová, která předtím nebyla. Potom následuje mletí zrn na mouku. Do mouky se v pekárně přidá sůl, voda, kvasnice, jiné přísady a těsto může kvasit. Těsto zformované do bochníku jde do pece, kde se peče a získá příjemnou vůni a chuť. Přes obchod se dostává chléb nakonec až na stůl. Dokáže někdo popsat cestu zrnka? Které práce je potřebné vykonat? Co je potřebné na to, aby zrnko vyklíčilo? Jaká zaměstnání jsou na obrázku? Které jsi už někdy dělal?

Přiložíme 2. obraz

Na kterém je zobrazený úryvek z písma svatého o rozmnožení chleba: Mk 6,33–44.

Mnozí spatřili, jak odjíždějí, a poznali je; pěšky se tam ze všech měst sběhli a byli tam před nimi. Když Ježíš vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. I začal je učit mnohým věcem. Když už čas pokročil, přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: „Toto místo je pusté a je už pozdě. Propusť je, ať si jdou do okolních dvorů a vesnic nakoupit něco k jídlu.“ Odpověděl jim: „Dejte vy jim jíst!“ Řekli mu: „Máme jít nakoupit za dvě stě denárů chleba a dát jim jíst?“ Zeptal se jich: „Kolik chlebů máte? Jděte se podívat!“ Když to zjistili, řekli: „Pět, a dvě ryby.“ Přikázal jim, aby všecky rozsadili po skupinách na zelený trávník. Rozložili se tam oddíl za oddílem stokrát po padesáti. Potom vzal Ježíš těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával učedníkům, aby je lidu předkládali. Také ty dvě ryby rozdělil všem. A jedli všichni a nasytili se; a ještě sebrali dvanáct plných košů nalámaných chlebů i ryb. Těch, kteří jedli chleby, bylo pět tisíc mužů.

Na obraze pozorujeme cestu chleba. Odkud přichází chléb k lidem? Kdo podává lidem chléb? Kde je Ježíš? Co dělá? Ježíš učí u jezera velké množství lidí, kteří po delším čase poslouchání dostávají hlad. Poté, co Ježíš nasytil jejich duchovní hlad po slově, lidé potřebují pokrm pro tělo. Ježíš vyzývá učedníky, aby se o ně postarali: „Dejte vy jim jíst!“ Ježíš jim podává chléb a oni ho nabízejí lidem. Ve chvíli, kdy apoštolové pochopili, že s chlebem je potřebné se rozdělit, stává se zázrak. Všem se chleba dostane, dokonce zůstává dvanáct košů drobků.

Zdrojem života je Ježíš, který nasycuje zástup lidí. Zázrak se děje vždy tam, kde se lidi vnitřně ztotožní s tím, že se jde dělit. Je to zázrak, z kterého vyjdou obohaceni všichni.

Přiložíme 3. obraz

– slavnostní oběd a Matka Tereza

Rodina společně v neděli zasedá za stůl, aby se najedla. Za jedním stolem sedí matka, otec a děti. Matka nalévá polévku, otec krájí chléb a Josef nalévá limonádu. Vykládají si o tom, co kdo prožil přes týden. Všichni se těší. Nejstarší Katka přinesla na stůl kytičku z papíru, kterou udělala ve škole. Jaký den prožívá rodina? Co spojuje tuto rodinu? Proč jsou teď všichni spolu? Popište, co se odehrává na prvním obrázku. Jaký pokrm přijímá pro duši? Zážitky, láska, pozornost, to, že si pomáhají a dělí se o jídlo a radost, to je pokrm pro duši. Nedělní oběd je pro tuto rodinu velkou událostí, kde se všichni setkají. Na obrázku vedle rodiny vidíme Matku Terezu. Podávala chléb, kterým nasycovala tělo i duši. Skláněla se, aby nabídla dobré slovo, zájem. Barva jejího oděvu je bílá, je to barva nejchudobnějších z chudobných. Modré pásy na oděvu znamenají skromnost Panny Marie. Křížek na levém boku, kde je srdce, je symbolem lásky. Její sestry nazýváme Misionářky lásky. Matka Tereza byla nejdřív učitelkou zeměpisu. I tyto znalosti jí pomohly, neboť za několik let se její sestry dostaly do mnohých krajin světa.

Ke třetímu obrázku přiložíme čtvrtý

Vytvoří se kříž. Na obrázku je zobrazena mše svatá a děti, které nabízejí chléb. Kdo je na obrázku? Kdo je nejdůležitější osobou? Jaká část mše svaté je znázorněna? Jaká slova si říkáme, když si podáváme ruku? Co tím vyjadřujeme? Jaký pokrm dostáváme při mši svaté? Mše svatá je setkání rodiny. Nejdůležitější osobou mše svaté je Ježíš, který se nám nabízí ve slově a v chlebě. Do chleba přichází při proměnění. Na obrázku vidíme stůl a ambon. Stůl je místem, odkud se nám Ježíš nabízí za pokrm v chlebě – Eucharistii. Ambon je místem, kde je Písmo svaté a Ježíš nám ústy kněze nabízí své slovo. Chléb a slovo jsou pokrmem pro naši duši. Přinášíme: sebe, své radosti a zklamání, svůj talent, zpěv… Dostáváme: lásku, Ježíše, odpuštění, pokrm, chléb, Eucharistii, slovo Boží, sílu… Vidíme jak se lidé vzájemně obohacují pokojem a bratrskou láskou. Podávají si ruce a říkají: „Pokoj s tebou.“ Záleží na každém člověku, aby prožíval tyto znaky nejen navenek, ale i vnitřně. Na obrázku jsou děti, které drží v ruce chléb, který nám nabízejí. Naším úkolem je spolu s dětmi přemýšlet nad tím, co všechno máme a s čím se můžeme podělit. Co může být chlebem v mých rukách, který můžeme nabídnout jiným? Kteří lidé kolem nás potřebují chléb?

Modlitba

Spolu s dětmi děkujme a prosme za věci, které nám přijdou na mysl při pohledu na obrazy. Děkujme i za kříž, na kterém zemřel Pán Ježíš. Děkujme za jeho přítomnost v chlebě, který je znázorněný v středu kříže.